Novecento (Magické piáno) (Premiéra: 15. 12. 2005)

Hrají: David Prachař, Emil Viklický
Režie: Lucie Bělohradská

Překlad hry: Karina I. Havlů

Alessandro Baricco — Novecento se odehrává na lodi, která pravidelně brázdila oceán mezi Evropou a Amerikou. Novecento je jméno odloženého novorozeněte, jež námořníci objevili v podpalubí. V průběhu let se chlapec naučil  hrát  na piáno tak, „že i Bůh tančil, pokud se nikdo nedíval... A ten den, kdy seděl na veliké náloži dynamitu, mně daroval svůj příběh. Protože já byl jeho nejlepší přítel."


Myslíte, že je nemožné zamilovat se do divadelní postavy? Jak pošetilé.
Promítat si tuto prapodivnou fikci do skutečného života, jak podivné dopisovat si s takovou abstrakcí?
I přes to se to děje.
Ať byl toho příčinou podmanivý saxofon, divoké piáno, či nevyčerpatelné hlasové nuance toho, jenž příběh vyprávěl, způsobilo to všechno v mé mysli zvláštní opojný neklid, který mne každou chvilku nutí přemýšlet třeba jen o titěrné, nikým nepovšimnuté maličkosti, a tak se snažím přijít na to, proč se ty dvě paní s brýlemi co seděly naproti ani jedinkrát neusmály, jejich studený nezájem jakoby se koupal v jejich horkých kávách, či třeba proč ten pán co zprvu vypadal jako ropný magnát, byl na konci rozzářen a usměvavý, proč uběhla mi celá ta neobyčejná plavba rychle jako přílivová vlna v oceánu a přestávka mi připadala neskutečně dlouhá.
Možná se to všechno stalo proto, že každý z nás si plujeme na té svojí lodi, a přestože se nejmenuje zrovna Virginien jsme zavření uvnitř a ačkoli máme možnost, bojíme se vystoupit, ale spíše se to všechno stalo proto, že se dala dohromady tak skvělá skupina lidí, která vytvořila tohle dílo, nejen fyzicky, ale vložila do něho cosi vnitřně velmi silného a proto bych všem chtěla moc poděkovat, opravdu všem, za ten zážitek, za tuhle plavbu, kterou jsem díly vám všem směla absolvovat, měla možnost podniknout a díky níž nyní budu proplouvat životem zas o něco neobyčejněji.

Danny Boodmene T. D. Lemone Novecento, děkuji Ti, že jsi nikdy nevystoupil z lodi.

Mistře Davide, Vám děkuji, že jste tak osobitě s velikou dávkou svého já, Dannyho příběh převyprávěl.

Mistře Viklický, od rozžhavených strun Vašeho piána se nezapálila pouze cigareta, kterou Novecento zapálenou vrátil majiteli, ale i cosi uvnitř nás, kteří jsme jen v němém úžasu sledovali Váš koncert.

Děkuji všem opravdu ze srdce

pasažérka Virginien, 31. ledna 2006


Video — ukázka z představení


Předpokládaný konec představení: 21.50 hod.