Ve třicátých letech našel Fynn při potulkách ulicemi londýnského East Endu malé děvčátko Annu, a jelikož nebyl schopen zjistit, kde Anna bydlí, vzal ji s sebou domů do bytu své matky. Fynn si s Annou po večerech vyprávěl a hrál; mluvili spolu o životě a především o přírodních vědách a matematice a Anna mu povídala o svých rozmluvách s „panem Bohem“, jemuž se svěřovala se všemi svými myšlenkami a těžkostmi.

Nevinný, ale pronikavý pohled Anny na svět přiměl Fynna, aby přeformuloval své názory. Kniha Pane Bůh, tady Anna patří dnes ke klasické četbě nejen v anglicky mluvících zemích.